Romantický rebel Petr Nikolaev

Petr Nikolaev
Petr Nikolaev

Narozen 11. 5. 1957 v Praze, působil jako asistent v Čs. televizi (1976), v letech 1978-1984 vystudoval dokument na FAMU. Jeho školní filmy Schopen odveden (1979) a Praga caput regni (1980) mu vynesly ocenění studentskou cenou Maxim i podmínečné vyloučení ze školy. Po absolutoriu se oženil do Paříže, kde pracoval postupně jako hlídač dětí, malíř pokojů, zmrzlinář, lepič plakátů, režisér vzdělávacích filmů a pedagog na pařížské filmové škole ESRA.

V roce 1988 natočil šest klipů pro skupinu Stromboli, v letech 1989-1990 točil reportáže z porevolučního Československa, z roku 1990 pochází krátký film La surface (Povrch). V roce 1992 se vrátil do vlasti, pracoval jako pomocný režisér na francouzských filmech natáčených v Čechách a točil středometrážní hrané i dokumentární filmy (např. Měsíční údolí, 1994, Pražská pětka z Vídně do Akropole, 1994, Matka Slavia, 1997).

V dlouhometrážním hraném filmu debutoval komedií Báječná léta pod psa (1997) podle románu Michala Viewegha, pokračoval vězeňskou love story Kousek nebe (2005) podle novely Jiřího Stránského a undergroundovou legendou …a bude hůř (2007) podle románu Jana Pelce. Inspirace traumatickými obdobími domácích dějin, normalizací a padesátými léty, naznačila i jeho další směřování k látkám, v nichž se na pozadí nejrůznějších filmových žánrů vyjevují příznačné momenty národní historie.

Do 13. století je situována adaptace detektivky Vlastimila Vondrušky Jménem krále (2009), drama Lidice (2011) podle předlohy Zdeňka Mahlera syntetizuje osud jedince a vesnického společenství pod nacistickým terorem, Příběh kmotra (2013) vycházející z knižního trháku Jaroslava Kmenty zachycuje mafiánské parametry polistopadového budování kapitalismu v Čechách, Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů (2013), sestřih čtyřdílného televizního dokudramatu, se vrací až k samým počátkům státnosti na našem území. Z perspektivy bilancování času a hodnot minulých i současných se nevymyká ani nejnovější vieweghovská komediální adaptace Vybíjená (2015), stejně jako připravovaná velkoprodukce o českých legionářích v Rusku.

V České televizi se od roku 1999 podílí na měsíční literární revue Třistatřicettři, natočil tu mj. hrané filmy Vlci ve městě (2000), Černá slečna slečna Černá (2002), Klub osamělých srdcí (2009) a Na druhý pohled (2014), podílel se na dokumentu Chaos (2001), na cyklech Třicet návratů (1999) a Ztracená duše národa (2001), krimiseriálu Eden (2005-2006) a byl režisérem desetidílného seriálu z vodáckého prostředí Proč bychom se netopili (2009). Ve vlastní produkci natočil krátký film Šla Nanynka do zelí (2005).

Pro většinu tvorby Petra Nikolaeva je typické romantické gesto rebela, akcent na otázky svědomí, lidské svobody, cti a mravnosti. To vše se v jeho filmech nejbezprostředněji vyjevuje v konkrétních dějinných a společenských situacích, do nichž projektuje jak svou zkušenost rodinnou (dědeček legionář byl popraven za heydrichiády), tak zkušenost běžence a pozdního debutanta, který se mezi souputníky zprvu nesnadno dostával ke slovu.

Charakteristické je pro něj nadřazování obecných lidských vlastností a předností nad jakoukoli ideologii, a to i pokud jde o jeho vlastní rozhodování mezi tvorbou komerční a nekomerční. Jeho cesta vede logicky mezi oběma krajními póly: nevzdává se podstatných obsahů toho, o čem chce vyprávět, zároveň však ani touhy hovořit k publiku širšímu, než je jen to intelektuálně zaměřené.

Víc než o formální exhibice a filozofické proklamace usiluje proto o dialog s divákem prostřednictvím emocí. Nevzdává se při tom ani patosu doprovázejícího nezbytně každé zásadní rozhodnutí, za nimiž jeho hrdinové stojí se všemi svými lidskými nedostatky, za něž jsou však v klíčových okamžicích ochotni ručit i vlastním životem. V tom smyslu jsou jeho filmy duchem ojediněle vlastenecké, jakkoli i ony rozehrávají postmoderní poetiku relativizace hodnot, groteskního humoru a absurdity. 

Jan Lukeš

Legionáři > Tým > Petr Nikolaev > Romantický rebel Petr Nikolaev
Loading...

Petr Nikolaev

    Loading...

    Petr Nikolaev